
Arabika
Botanický název: Coffea arabica
Původ: Ethiopia
Nadmořská výška: 800-2 200 m n. m.
Teplota: 15–24°C
Tvar: oválný, plochý a podlouhlý se zářezem ve tvaru S uprostřed
Chuť a aroma: elegantní, jemná, svěží a ovocné
Obsah kofeinu: 0.9–1.4%
Pro dokonalé potěšení z kávy děláme vše. Kávové boby jsou naší vášní. Tato vášeň se zrodila s řadou kávy prodomo a dodnes ji najdete v každém šálku kávy Dallmayr. Od původu kávy a umění pražení až po dokonalou přípravu: svou práci vykonáváme s maximální péčí a smyslem pro detail. Výsledkem je kvalita, kterou můžete vnímat, cítit a ochutnat.
Filtrovaná káva
Espresso/café crème
Kapsle
Pody
Instantní káva
Vyhledat produkt
Crema d'Oro
Home Barista Caffè Crema Dolce
Home Barista Espresso Intenso
Selection 2023
Crema d'Oro intensa
Espresso d'Oro
Crema prodomo
Home Barista Caffè Crema Forte
Gran Verde Café Crème
Espresso Barista
Espresso Decaffeinato
Espresso India Parchment Robusta
Espresso Monaco
Monaco
Všechny kávy espresso/café crème
prodomo naturally mild
prodomo
Gran Verde filtrovaná káva
Tanzania Gombe
Colombia Pink Bourbon
Costa Rica Single Estate
Ethiopian Crown
Hawaii Kona Extra Fancy
Jamaica Blue Mountain
Java Estate
Kenya Top Gakuyuini
Peru Amazonas
Sigri Estate
Guatemala San Sebastian
prodomo bez kofeinu
Ethiopian Crown
Antigua Tarrazu
Dyawa Antara
San Sebastian
prodomo
Classic
Classic kräftig
Classic mild
Ethiopia
Všechny filtrované kávy
capsa Barista
capsa Belluno
capsa Lungo Selektion Namasté
capsa Boost
capsa Gran Verde Lungo Classico
capsa Gran Verde Lungo Intenso
capsa Gran Verde Espresso
capsa Lungo Decaffeinato
capsa Espresso Decaffeinato
capsa Mild Roast
capsa Ristretto
capsa Azzurro
capsa prodomo
capsa Crema d'Oro
capsa Crema d'Oro Intensa
Cremesso Crema d’Oro
Cremesso prodomo
Všechny kapsle
Classic pads
Crema d'Oro intensa
Crema d'Oro
prodomo naturally mild pads
prodomo pads
Všechny pody
Instant Gold
Všechny instantní kávy
Nejlepší podmínky k pěstování kávy jsou okolo rovníku, v oblasti, která je známá jako kávový pás. Káva roste výhradně v tropických a subtropických oblastech – od 23 stupňů severně po 25 stupňů jižně od rovníku. Země pěstující kávu v této oblasti utvářejí pomyslný pás – takzvaný kávový pás – který se táhne po celé zeměkouli.
Luxusní komodita se v tomto pásu pěstuje zhruba v 80 zemích, ačkoliv pouze některé vyprodukují takové množství kávy, které je pro ně ekonomicky významné. Třetinu veškeré kávy obchodované na světových trzích produkuje Brazílie.
Ze všech druhů kávy jsou obzvláště důležité dva: arabika (coffea arabica) a robusta (coffea canephora). Ty tvoří až 98 % zelené kávy, která se ve světě vyprodukuje. Z těchto dvou se arabika považuje za kávu s jemnější chutí. Pěstuje se v nadmořské výšce až 2 200 metrů na mořem a sklízí se opatrně ručně.
Čím vyšší nadmořská výška, tím je chladnější i roční průměrná teplota, a kávové třešně tak mohou zrát pomaleji. Mají tak více času, aby rozvinuly chuť, aroma i jemnou aciditu.
Botanický název: Coffea arabica
Původ: Ethiopia
Nadmořská výška: 800-2 200 m n. m.
Teplota: 15–24°C
Tvar: oválný, plochý a podlouhlý se zářezem ve tvaru S uprostřed
Chuť a aroma: elegantní, jemná, svěží a ovocné
Obsah kofeinu: 0.9–1.4%
Botanický název: Coffea canephora
Původ: Kongo
Nadmořská výška: 0-800 m n. m.
Teplota: kolem 26 °C
Tvar: malý a zakulacený s rovným zářezem uprostřed
Chuť a aroma: kouřové, kořeněné, zemité a dřevité
Obsah kofeinu: 1.8–4.0%
Podobně jako u vína má na charakter kávy vliv celá řada faktorů. Vlastnosti půdy, teplota, množství srážek během fáze zrání – to vše má vliv na chuť kávy.
Kávovník je citlivá rostlina. Nejen že vyžaduje zvýšenou péči a pozornost, ale také potřebuje stabilní klima – jak během dne, tak v noci. Potřebuje vydatné množství srážek a dostatek stínu. Naopak mu neprospívá silný vítr nebo extrémní horko či chlad. Půda by měla být bohatá na živiny a dobře zadržovat vodu – to platí zejména u sopečné půdy. Obecně platí, že čím vyšší je nadmořská výška pěstitelského regionu, tím chladnější je průměrná roční teplota. Díky tomu mohou kávové třešně zrát pomaleji, a mají tak více času rozvinout chuť, aroma, a zejména aciditu.
Organická káva se pěstuje spolu s dalšími plodinami na jednom místě. Kromě keřů kávovníku tak na organických plantážích rostou i vysoké rostliny, jako je třeba banánovník. Říká se jim stínové stromy, protože jejich rozlehlá koruna se silnými listy chrání citlivé rostliny kávovníku před přímým slunečním světlem a prudkým deštěm.
Sklizeň kávy se podobá trhání třešní – červená barva znamená zralé plody, alespoň u většiny odrůd. Na rozdíl od středoevropského ovoce však doba sklizně kávových třešní obvykle trvá dva až tři měsíce – u některých odrůd a lokalit to mohou být i čtyři. Doba, kdy začne sklizeň, závisí na tom, kde se třešně pěstované v kávovém pásu, jenž se táhne severně a jižně od rovníku, nacházejí. Směrem na sever období sklizně typicky trvá od září do prosince, směrem na jih může trvat od dubna či května až do srpna. I mezi těmito obdobími probíhají další sklizně. Poblíž rovníku v podstatě neexistuje téměř žádná pauza mezi prvním a druhým rozkvětem kávovníku, a tím ani mezi první a druhou sklizní. Téměř po celý rok tak někde na světě probíhá sklizeň kávy.
Více o způsobu a metodách sběru kávy se dozvíte zde:
U kávy nejvyšší kvality musejí být kávové třešně při sklizni úplně zralé. V této fázi je aroma kávy obzláště dobře rozvinuté a kávové boby uvnitř třešně jsou připravené k dalšímu zpracování. Pokud jsou třešně nezralé, postrádají chuť a aroma, pokud jsou naopak přezrálé, hrozí, že zplesniví, napadnou je škůdci nebo se zkazí.
Kávové třešně obsahují cukr a zhruba 60 % vody. To znamená, že přezrálé plody se kazí opravdu rychle. Přesto neexistuje jediný správný okamžik, kdy provést sklizeň: na některých větvích mohou být jak zralé, tak nezralé boby, tu a tam i s květy.
Aby se sklidilo co největší množství červených, zralých kávových třešní, sbírají se vysoce kvalitní třešně arabiky ručně – jde o metodu, které se říká „picking“ neboli ruční sběr. Trvá jen 10-14 dní, než se ze zralé kávové třešně stane přezrálá. Z tohoto důvodu procházejí sběrači kávy plantáž tak dlouho, dokud stále nachází dostatečné množství zralých kávových bobů.
Mnoho opravdu kvalitních káv roste v horách nebo je těžké na plody dosáhnout. Množství, které lze nasbírat ručně, se tak pohybuje mezi 50 až 120 kg za den. K produkci šesti až sedmi kilogramů pražené kávy je potřeba padesát kilogramů zralých kávových třešní.
Množství, jaké dokáže jednotlivec sklidit, je výrazně vyšší, pokud se kávové třešně nesbírají jednotlivě, ale očesávají se z větviček jediným rychlým pohybem ruky. Tato metoda se nazývá „strip picking“ – každému sklizeči umožňuje každému sesbírat až 250 kg kávových plodů za den.
Jak zralé, tak nezralé plody padají přímo na plachty na zemi, ze kterých se následně sbírají. Metoda hromadného sběru je sice na první pohled rychlejší, ovšem její nevýhoda spočívá v tom, že je boby nutné následně pročistit a protřídit. Tímto způsobem se sklízí především káva robusta a arabika střední kvality.
Na rozsáhlých, především rovinatých plantážích – například v částech Brazílie – se káva sklízí strojově. Podobně jako u vinic je kávovník nasázený v řadách. Stroje s vibrujícími česacími hřebeny tak mezi nimi mohou projíždět a setřásat kávové třešně z větviček. Plody napadají buď do zásobníku, který je součástí stroje, nebo na plachtovinu na zemi.
Bez ohledu na to, zda se sbírají ručně nebo strojově, se mohou kávové třešně vzhledem ke zhruba 60% obsahu vody a cukru v dužině plodu rychle zkazit. Pokud se nezpracují záhy po sklizni, mohou plody kávovníku rychle zplesnivět, zkazit se nebo zkvasit. Proto je třeba dužinu od kávových bobů uvnitř třešně oddělit. Díky tomu na konci zpracování již nemáme choloustivý plod, ale zelené kávové boby s vlhkostí okolo 9-13 %. To znamená, že se mohou skladovat, mají stabilní strukturu a celkově jsou připraveny k pražení.
Během zpracování se kávové třešně obvykle ubírají jednou z těchto dvou cest: některé z nich se zpracovávají na mokro, jiné nasucho. Než může dojít k jednomu či druhému, podstupují kávové boby několik fází třídění. Nejprve je třeba odstranit veškeré nežádoucí příměsi, které by mohly mít negativní dopad na kvalitu kávy nebo poškodit přístroje, které se používají k jejímu zpracování. Třídění usnadňuje různá konzistence plodů kávy a nežádoucích příměsí (větviček, listů či kamínků) bez ohledu na to, zda se káva třídí ručně, pomocí sacího přístroje nebo se odděluje flotační metodou v mycím kanálu.
Zda je káva praná (washed) či nepraná (unwashed, přirozený proces) napovídá, jak kvalitní může být. Nejde jen o to umýt kávové třešně zvnějšku, ale také o to, zda se káva následně zpracuje nasucho či namokro. Tyto termíny označují způsob oddělení kávového bobu od vnějších vrstev třešně. Činnost, kterou každá z těchto metod obnáší, se podstatně liší – přičemž o kvalitě kávových bobů se rozhoduje až na samotném konci procesu.
Metoda, kterou producent zvolí, závisí na celé řadě faktorů. Mokré zpracování vyžaduje velké množství vody. Tato metoda je běžnější v hornatých oblastech, kde se pěstuje káva arabika. Vzhledem k tomu, že mokré zpracování vyžaduje více kroků, je vhodné u kávy, která se následně prodá za vyšší cenu. Tento proces má rovněž vliv na chuť kávy, neboť umožňuje, aby se u ní rozvinula jistá acidita.
Pokud se káva nesbírala ručně a nevybíraly se nečistoty, odstraní se v této fázi nezralé a přezrálé třešně spolu s nečistotami a nežádoucími příměsemi. Tento proces je možné provádět ručně, za pomoci větru a sít, nebo ve vodních nádržích a mycích kanálech, kde mohou pěstitelé kávy využít různé hustoty zralých a nezralýchtřešní. Nezralé plody se totiž potopí rychleji.
Několik strojů známých jako oddužinovače plody kávy zmáčknou. Pokud jsou kávové třešně zralé, slupka a dužina praskne a uvolní se dva kávové boby uvnitř. Ty jsou prozatím kluzké a světlé, protože jsou pokryté vrstvou slizu, pergamenu a stříbřitého povlaku.
Sliz, který je dokonalým semeništěm pro bakterie, plíseň či nečistoty, je nutné odstranit. Kávové boby se proto umístí do vodního žlabu, kde enzymy tento sliz během jednoho či dvou dní rozloží. V této fázi se nadále rozvíjejí chutě a aromata kávových bobů.
Poté, co proběhne fermentace, je možné narušenou vrstvu slizu („musiláž“) snadno smýt. Během tohoto kroku se také můžete zbavit nežádoucích bobů. Po umytí zůstane na kávovém bobu pevný pergamen se stříbrnou slupkou.
Sušením se proces fermentace přeruší. Kávové boby v pergamenu jsou buď rozprostřeny v tenkých vrstvách na zem, aby vyschly na slunci, nebo se mechanicky suší v bubnových sušičkách – podobných sušičkám na prádlo.
Suché zpracování, jak název napovídá, probíhá v suchu, a je tak obzláště vhodné pro pěstitelské země, kde je během období sklizně stabilní počasí. Tento proces se využívá primárně u kávy robusta, jejíž boby se češou nebo sklízí strojově, aby se následně nechaly po několik týdnů sušit na zemi. Tyto boby se vyznačují tmavým řezem uprostřed a později v šálku chutí s plným tělem.
Vzhledem k tomu, že káva vyrobená metodou suchého zpracování je levnější, její kávové boby se obvykle češou nebo sklízejí strojově, než aby se sbírala ručně. Z toho plyne, že sklizeň bude obsahovat vysoký podíl nezralých či přezrálých kávových třešní – spolu s listy, větvičkami a nečistotami.
Podobně jako u mokrého zpracování je možné čistotu a kvalitu kávy zpracovávané nasucho zvýšit tříděním bobů pomocí sít a proudění vzduchu nebo v oplachovacích bazénech či nádržích se sifonem. Tímto způsobem se často zpracovává káva robusta a arabika vypěstovaná v nízkých nadmořských výškách.
Třešně kompletně vyschnou zhruba po 14 dnech – v té době mají kolem 11,5 % vlhkosti. V zemích, kde to klima umožňuje, rozloží pěstitelé pročištěné a protříděné plody na zem, kde utvoří zhruba pět až šest centimetrů vysokou vrstvu. Vyšší vrstva by znamenala zvýšené riziko tvorby plísně – naopak tenčí vrstva má na rychlost schnutí zanedbatelný vliv. Na každém metru čtverečním se tak rozvrství kolem 40 kg čerstvé kávy.
Podloží k sušení by mělo být rovné a snadno přístupné, neboť jednotlivé plody se pomocí velkých hrábí musí několikrát denně obracet. Hlína a asfalt nejsou pro tento účel vhodné, protože mohou na kávu přenést pachuť. K ochraně sklizně před rosou a deštěm se často používá nepromokavá celtovina. Než káva dostatečně vyschne, trvá to zhruba dva týdny. Poté je možné slyšet, jak kávové boby uvnitř hnědočerné slupky chrastí.
Nasucho i na mokro zpracované boby se po první fázi sušení dají na jeden až dva měsíce odpočinout. Stále jsou pokryté vyschlou dužinou plodů, nebo, v případě myté kávy, pergamenem a stříbřitou slupkou. Zelená káva, která se prodává na světových trzích, vypadá odlišně – jde o čisté, nepražené kávové boby. Z čehož plyne, že zpracování musí pokračovat…
Následně se kávové boby vyloupají. Nyní se ukáže, že pečlivá příprava se vyplácí – boby se správným obsahem vlhkosti se dají snáze oddělit, aniž by se rozpadaly. U bobů, které jsou stále pokryté pergamenem – tedy kávové boby zpracované namokro – se tato vrstva odstraní mechanicky. I u přirozeně zpracovaných bobů se suchá dužina musí odstranit.
Než je možné kávu prodat a přepravit, je třeba provést několik dalších kroků. Jedním z těch klíčových je třídění. V konečném důsledku cenu kávy neurčuje pouze druh a odrůda kávových bobů – musejí být také co možná nejjednotnější ve všech ohledech. Čím více je velikost, konzistence a zbarvení kávových bobů jednotnější, o to přesněji mohou pražiči regulovat chutě a aromata, jaká by káva měla v šálku mít.
Aroma čerstvě upražené kávy je zkrátka neodolatelné. Vůně zelené kávy spíše připomíná seno. Teprve ve fázi pražení se z kávových bobů uvolní všechny chutě a aromata, kterých je kolem tisíce.
Zelená káva, která se k nám dopravuje v pytlích nebo kontejnerech z jihu, se obvykle praží až v zemi, kde se bude i prodávat. Množství importované pražené kávy je celkově nízké – jde o specifikum nabídky evropských supermarketů. Na jedné straně to souvisí se skladováním: zpracovanou zelenou kávu je možné skladovat v regulovaných podmínkách pod delší dobu, než se dostane do rukou pražiče, aby ji zušlechtil. Důvodem je i to, že čerstvě upražená káva po čase ztrácí aromatické vlastnosti. Například u zásilky kávy z Kolumbie trvá velmi dlouho, než k nám dorazí – pražená káva by nevyhnutelně ztratila část chuti.
Ze všeho nejdůležitější jsou však preference zákazníka. I mezi Evropany se mohou chuťové preference ohledně kávy zásadně lišit. Takové Švédsko a Sicílie nedělí jen několik tisíc kilometrů, ale velmi se liší i co se týče představ, jak má chutnat dobrá káva. V Evropě platí jednoduché pravidlo: čím severněji se daná země nachází, tím více preferuje lehčí kávové boby. Dokonce i v Itálii mají na samotném jihu země v oblibě tmavší kávu na espresso než obyvatelé Jižního Tyrolska na severu.
Umění pražiče kávy spočívá ve zpracování zelené kávy tak, aby vyhovovala přání zákazníka. Teoreticky by ovocnou a aromatickou kávu na filtr pro obyvatele severních oblastí a intenzivní trpčí kávu na espresso mělo jít upražit z té samé zelené kávy. Ve skutečnosti by výsledek nebyl zcela dokonalý, neboť každý druh zelené kávy má ideální úroveň pražení. Bylo by to však možné.
Fascinující je, že k tomu je potřeba jen suchý horký vzduch a kvalitně připravené kávové boby. Rozdíl spočívá v délce pražení a přesném nastavení teploty. To jsou faktory, které promění nálev s chutí sena v pestrý svět plný chutí a aromat.
Bez ohledu na metodu, jakou použijeme k proměně syrových bobů v praženou kávu, nakonec vždy záleží na regulaci teploty a délky procesu pražení, aby došlo k chemické reakci, která je nezbytná k vytvoření požadovaného chuťového profilu. Při teplotě mezi 150-250 °C se bílkoviny, peptidy a cukry obsažené v bobech promění ve více než 1 000 proměnlivých složek. Právě vzájemné působení těchto složek dodává kávě její kouzelné aroma. Tento proces proměňuje i strukturu kávových bobů, které se zvětší na dvojnásobek a zjemní se.
Pražiči si mohou vybrat z několika různých metod, ale množství kávových bobů, které se praží, hraje rovněž důležitou roli. Je cílem vytvořit lahodnou kávu z jediného kilogramu kávových bobů? Nebo má být za hodinu připravených několik tun kávy, aby je šlo prodat na trh? Měly by se boby pražit pomalu, aby z nich vyprchala část acidity? Nebo je možné konečný produkt vystavit vyšší teplotě po kratší dobu? Nejde o hru s ohněm, spíše s velmi horkým vzduchem: jakmile světle hnědé boby dosáhnou teploty 190 °C, začnou s praskotem pukat a jejich velikost se zdvojnásobí. Tento první crack otevírá možnosti, kterých mohou zkušení pražiči využít a díky svým schopnostem vytvořit dokonalé chutě a aromata. Dobré úrovně pražení naší oblíbené filtrované kávy se dosáhne krátce po tomto prvním cracku. Pražení po dobu dalších zhruba 15 minut povede k druhému cracku: boby opět popraskají, ale tentokrát ne tolik nahlas. Fáze kolem druhého cracku představuje ideální úroveň pražení pro intenzivní espresso.
V bubnové pražičce se kávové boby praží obzvlášť pomalu a jemně v pomalu se otáčejícím bubnu. Buben se za kontrolovaných podmínek ohřívá zvnějšku. Díky kontaktu mezi kávovými boby a stěnou bubnové pražičky i díky teplotě v bubnu je pražení opravdu rovnoměrné. Bubnové pražičky jsou dostupné v několika velikostech. Ve společnosti Dallmayr upraží nejmenší bubnová pražička méně než 100 g na várku, zatímco největší pražičky jsou schopné upražit až 10 pytlů kávy současně.
Některé pražičky preferují rychlost a velké množství, a tak se v nich kávové boby praží kontinuálně. Využívají horký vzduch zahřátý na teplotu 650 °C a káva se v nich upraží v řádu několika minut. Dlouhý trubicovitý pražicí buben vypadá trošku jako míchačka na cement: s každou otáčkou přesune mechanismus uvnitř pražicí komory kávu o kousek dál ke konci.
Pražení horkým vzduchem je speciální pražení jednotlivých dávek kávy. Kávové boby cirkulují uvnitř přístroje vlivem proudění horkého vzduchu a nepřicházejí do kontaktu se stěnou pražičky. Výsledkem je mimořádně rovnoměrné pražení. Je možné upražit zhruba 20 kg kávy najednou, a tak je tato metoda zajímavá obzvláště při produkci kávových specialit.
Teprve ve fázi pražení kávové boby dostanou typické hnědé zbarvení, jaké si s kávou spojujeme. Ovocné kyseliny se rozvinou během prvních několika minut pražení a s postupem procesu se odbourávají. Jinými slovy, čím déle se kávové boby praží, tím nižší má finální produkt aciditu. Pražení kávy po delší dobu propůjčuje kávovým bobům intenzivnější zbarvení a chuť, čímž vzniká ona příjemná a hořká chuť, která je tak typická pro espresso.
Zbarvení kávových bobů obvykle určuje způsob přípravy kávy. Například ta samá světle upražená káva, která dá vzniknout vysoce aromatické filtrované kávě, by byla ovocnější a měla by větší aciditu, pokud by se připravovala v přístroji na espresso. Podobně jako teplota a doba pražení dodávají kávě určité vlastnosti, i teplota přípravy kávy, druh vody a míra kontaktu kávy s vodou rovněž přispívá k uvolňování aromat.
V každém kávovém bobu je více než 800 různých chutí a aromat. Čich umožňuje rozlišit mezi skutečně velkým množstvím vůní, což je v příkrém kontrastu s tím, jak vnímáme chuť (hořká, slaná, kyselá, sladká a umami). Celkový dojem z kávy utváří interakce aromatu a chuti – tedy kombinace vůně (aromatu) a chuťového vjemu (který vyhodnocujeme pomocí jazyka).
Zde jde o porovnání pocitu v ústech a koncového dojmu (dochuti). Tělo kávy popisuje, jak káva chutná v ústech. Abyste lépe pochopili, co je tím myšleno, představte si, jak odlišně chutná v ústech voda a mléko: viskozita nebo obsah tuku v mléce dodávají mléku výraznější tělo, než je tomu v případě vody.
Z pohledu kvality nemá acidita nic společného s „kyselou“ chutí, tedy s tím, že by káva byla špatně připravená či upražená. Ve skutečnosti popisuje ovocnost a trpkost kávy. Jemná acidita se u kávy vnímá jako pozitivní vlastnost a známka vysoké kvality. Acidita je mimořádně důležitá při hodnocení arabiky. Dodává kávový bobům určitý říz, svěžest a rozměr. Káva bez acidity je obvykle mdlá a nevýrazná.
· dripper a papírový filtr
· konvičku na kávu
· 30 g čerstvé kávy (středně jemné mletí)
· 500 ml horké vody
doba přípravy: zhruba 3 minuty
· french press (0,35 l)
· 20 g čerstvé, hrubě namleté kávy
· 320 ml horké vody
doba přípravy: zhruba 3 minuty
Jednoduchý způsob, jak ovlivnit chuť kávy, je změnit dobu louhování. K tomuto způsobu přípravy se hodí zejména tmavé druhy a nahrubo namletá káva.
· moka konvičku
· vlhkou utěrku (není nutná)
· čerstvé, středně až jemně mleté kávy
· horké vody
S blížícím se koncem přípravy začne být káva vodová a zhořkne. Pokud v této fázi umístíte kolem spodní části konvičky vlhký hadřík, proces přípravy se zastaví, a zabráníte tak přílišnému zahořknutí kávy.
· pěchovačku
· hadřík nebo štěteček
· přístroj na espresso s odnímatelným filtrem
· kuželový nebo plochý mlýnek s mlecími kameny
s velmi přesným nastavením mletí kávy
· 8-9 g mletého espressa na jednu dávku kávy
nebo
· 16-18 g mletého espressa na dvojitou dávku kávy
Espresso vytéká příliš pomalu a chuť kávy je příliš silná?
→ Nastavte mletí kávy na hrubší stupeň nebo použijte menší množství kávy
Espresso vytéká příliš rychle a chuť kávy je slabá a nevýrazná?
→ Nastavte mletí kávy na jemnější stupeň nebo použijte větší množství kávy
Espresso má vyváženou krémovou chuť. Crèma je zlatavě hnědá a zhruba 2 mm silná.
→ Výborně! Připravili jste dokonalé espresso!
Plně automatický kávovar se postará o všechny kroky přípravy kávy – od namletí kávových bobů po přípravu samotného espressa či café crème. Voda prochází skrz čerstvě namletou kávu pod vysokým tlakem, a vytváří tak nádhernou crèmu.
Tyto univerzální přístroje jsou nastavené již z výroby, a tak se ihned můžete pustit do přípravy kávy. Přesto doporučujeme nastavení přístroje předem zkontrolovat, abyste měli jistotu, že dostanete výsledek dle vašich představ.
· Kávu namelte co nejjemněji
· Teplota k přípravě kávy je mezi 90-92 °C
· Více kávy obvykle chutná lépe
· 25 ml vody na jednu dávku espressa, zhruba 150 ml vody na caffè crema (podle velikosti šálku)
V Dallmayr Academy se naučíte vše, co se o kávovém zrnku naučit dá – a jak z něj dostat to nejlepší. Klikněte na následující odkaz, prohlédněte si naše tréninkové programy a zaregistrujte se do kurzu: